autor článku a vývoj Zdravý Medvěd - VLASY : PharmDr. Alice Sychrová, Ph.D.
Vitamíny a minerály jsou důležité pro normální růst a funkci buněk a jejich nedostatek tak může přispívat k vypadávání vlasů. Jejich doplnění je snadno i cenově dostupné řešení, a proto je nesmírně důležité vědět, které vitamíny a minerály jsou užitečné při léčbě vypadávání vlasů.
Lidská pokožka hlavy obsahuje přibližně 100 000 vlasových folikulů. Z nich je 90 % v anagenní (aktivní) fázi, která k produkci zdravých vlasů vyžaduje základní prvky, jako jsou proteiny, vitamíny a minerály. Mikroživiny, včetně vitamínů a stopových prvků, jsou proto nepostradatelnými složkami naší stravy. U podvyživených, nebo drasticky hubnoucích jedinců jsou viditelné výrazné změny kůže a vlasů. Nedostatek výživy může ovlivnit jak strukturu vlasů, tak i jejich růst. Např. výrazné snížení příjmu sacharidů má za následek vypadávání vlasů. Za přirozené padání vlasů se považuje ztráta asi 100 vlasů/denně. Pokud dochází k vypadávání vyššího množství vlasů, jedná se o efluvium. Pokud se vlasy nebo chloupky nenachází v místech, kde by se přirozeně vyskytovat měly, hovoříme o alopecii. Za padání vlasů je zodpovědná celá řada faktorů. Zvýšené padání vlasů může být dáno geneticky, může být způsobeno špatnou životosprávou, hormonálními výkyvy, závažnými onemocněními, nežádoucími účinky léků nebo stresem. Vypadávání vlasů je dermatology považováno za běžný problém, který má ale hluboký negativní psychologický a emocionální dopad na pacienty. Dalším nepříjemným problémem je předčasné šedivění vlasů, které může být zpomaleno dodáním železa, vitamínu D, kyseliny listové, vitamínu B12 a selenu.
Pokud trpíte vypadáváním, šedivěním nebo řídnutím vlasů, možná Vás zajímá, zda by užívání nutrientů mohlo pomoci zlepšit stav Vašich vlasů.
Vitamín A
Vitamín A představuje skupinu retinoidů rozpustných v tucích. Tento vitamín plní v těle mnoho rolí: je kriticky nutný pro zrak, podílí se na imunitních funkcích a je nezbytný pro buněčný růst a diferenciaci. Ve studiích bylo prokázáno, že vitamín A ze stravy aktivuje kmenové buňky vlasového folikulu. Vitamín A existuje ve stravě jako předem vytvořený vitamín A a jako karotenoidy provitamínu A (získané z rostlin). Většina vitamínu A je uložena v játrech. Vyvážená strava obvykle poskytuje jeho dostatečné množství, což je pro dospělé až 1300 µg/den (4300 IU [mezinárodních jednotek]). Požití většího množství může být toxické. U dospělých ve věku ≥ 19 let je tolerovatelná horní dávka příjmu vitamínu A 10 000 IU (3000 µg/den). Obecně ale platí, že přílišná konzumace nebo nadměrné doplňování vitamínu A může způsobit vypadávání vlasů.
Vitamín B
Komplex vitamínů B obsahuje osm vitamínů rozpustných ve vodě – thiamin (B1), riboflavin (B2), niacin (B3), kyselina pantothenová (B5), pyridoxin (B6), biotin (B7), kyselina listová (B9) a kobalamin (B12) – které pomáhají při buněčném metabolismus. Doporučené denní dávky těchto vitamínů lze dosáhnout vyváženou stravou, s výjimkou biotinu, který je jediným vitamínem B produkovaným tělem. Nedostatek riboflavinu, biotinu, kyseliny listové a kobalaminu je spojen s vypadáváním vlasů.
Vitamin B2 (riboflavin) je součástí dvou důležitých koenzymů, které se uplatňují v buněčném vývoji, v metabolismu tuků a při produkci energie. Tělo ukládá pouze malé množství riboflavinu v játrech, srdci a ledvinách. Nedostatek riboflavinu, i když je vzácný, může způsobit vypadávání vlasů.
Pelagra je onemocnění, které vzniká v důsledku nedostatku vitamínu B3 (niacinu) a vede ke vzniku fotosenzitivní dermatitidy, průjmu, demence a alopecie. Za nejčastější příčinu pelagry ve vyspělých zemích je považován alkoholismus.
Vitamín B7 (biotin nebo vitamín H) je kofaktor pro pět karboxyláz, které katalyzují kroky v metabolismu mastných kyselin, glukózy a aminokyselin. Biotin napomáhá buněčné signalizaci a genové regulaci. Většina biotinu ve stravě se nachází v bílkovinách. Bílkoviny ze stravy se musí rozložit na volný biotin, který se pak ukládá v tenkém střevě a játrech. Adekvátní příjem biotinu pro dospělé je 30 µg/den. Průměrný dietní příjem biotinu v západních zemích je adekvátní a nedostatek biotinu je vzácný. Získaný nedostatek biotinu může být způsoben zvýšenou spotřebou syrových vajec (vařená nevadí). Mezi další příčiny získaného nedostatku biotinu patří stavy malabsorpce, alkoholismus, těhotenství, dlouhodobé užívání antibiotik, která narušují normální střevní flóru a léky, jako je kyselina valproová a příjem isotretinoinu. Důkazy naznačují, že 50 % těhotných žen má nedostatek biotinu. Neexistuje žádná horní hranice pro příjem biotinu, protože neexistují důkazy o toxicitě biotinu. Přesto může vysoký příjem biotinu ovlivnit výsledky laboratorních testů a je nezbytné lékaře informovat o jeho užívání. Mnoho doplňků stravy na vlasy, kůži a nehty daleko překračuje doporučený denní příjem biotinu. Zatímco příznaky nedostatku biotinu zahrnují vypadávání vlasů, kožní vyrážky a lámavé nehty, účinnost biotinu v doplňcích pro vlasy, kůži a nehty jako prostředku k nápravě těchto stavů není bohužel podporována ve velkých studiích.
Vitamín B9 (kyselina listová) je další ve vodě rozpustný vitamín B. Folát je koenzym při syntéze nukleových kyselin a metabolismu aminokyselin. Asi polovina celkového obsahu těla je v játrech. Doporučená dietní dávka kyseliny listové je 400 µg denně pro dospělé. Tolerovatelná horní hladina kyseliny listové je 1000 µg. Ohroženy nedostatkem jsou lidé špatně živení a alkoholici. Nedostatek kyseliny listové může způsobit změny vlasů, kůže a nehtů.
Vitamín B12 (kobalamin) je nezbytný pro syntézu DNA, neurologické funkce a tvorbu červených krvinek. Doporučená dietní dávka vitamínu B12 je 2,4 µg pro dospělé. Pro příjem vitamínu B12 není stanovena žádná horní hranice, protože má nízký potenciál toxicity. Role kyseliny listové a vitamínu B12 v produkci nukleových kyselin naznačuje, že by mohly hrát roli ve vysoce proliferativním vlasovém folikulu.
Vitamín C
Vitamín C neboli kyselina askorbová je ve vodě rozpustný vitamín odvozený z metabolismu glukózy. Je to silný antioxidant, který zabraňuje oxidaci lipoproteinů s nízkou hustotou a poškození volnými radikály. Působí také jako redukční mediátor nezbytný pro syntézu kolagenových vláken prostřednictvím hydroxylace lysinu a prolinu. Vitamín C hraje zásadní roli ve střevní absorpci železa, proto je příjem vitamínu C důležitý u pacientů s vypadáváním vlasů spojeným s nedostatkem železa. Lidé mají přirozený nedostatek enzymu, který je nezbytný pro syntézu vitamínu C, a proto by měli vitamín C přijímat prostřednictvím stravy. Citrusové plody, brambory, rajčata, zelená paprika a zelí mají obzvláště vysoké koncentrace vitamínu C.
Vitamín D
Vitamín D je v tucích rozpustný vitamín syntetizovaný v kůži, v epidermálních keratinocytech. Vitamín D získaný ze stravy nebo syntézou v kůži je neaktivní a je třeba jej v těle aktivovat enzymaticky. Existují důkazy, že vitamín D má kromě své důležité úlohy při udržování adekvátních sérových hladin vápníku a fosforu také protizánětlivý a imunoregulační účinek. Vitamín D podporuje růst a diferenciaci keratinocytů. Úloha vitamínu D ve vlasovém folikulu je doložena vypadáváním vlasů u pacientů s křivicí.
Vitamín E
Tokotrienoly a tokoferoly patří do skupiny vitaminů E, které se podílí na rovnováze oxidant/antioxidant a pomáhají chránit před poškozením volnými radikály. Nedostatek vede k hemolytické anémii, neurologickým nálezům a suchosti kůže. Nedostatek vitamínu E je vzácný, ale může se objevit při poruchách malabsorpce tuků. Nadměrná suplementace však může vést k hypervitaminóze E, která může zvýšit riziko krvácení a snížit produkci hormonů štítné žlázy. Kromě toho existují určité důkazy o nepříznivém účinku na růst vlasů.
Železo
Nejčastějším nutričním deficitem na světě je nedostatek železa, který přispívá k vypadávání vlasů. Mechanismus účinku, kterým železo ovlivňuje růst vlasů, není přesně znám. Pravděpodobně je železo kofaktorem enzymu pro syntézu DNA. Kromě toho bylo v lidském vlasovém folikulu identifikováno několik genů, které mohou být regulovány železem. Hladina sérového feritinu (protein vázající železo) je považována za dobrý indikátor celkových zásob železa v těle a spoléhá se na ni jako na indikátor ve studiích vypadávání vlasů. Zdá se, že hladina vápníku v séru, sérového feritinu a vitamínu D3 může hrát roli při předčasném šedivění vlasů.
Vegani a vegetariáni jsou vystaveni vyššímu riziku deficitu železa, protože jejich požadavky na železo ve stravě jsou 1,8krát vyšší než u konzumentů masa. Nehemové železo, které se nachází v rostlinách, má nižší biologickou dostupnost než hemové železo, které se nachází v mase a rybách. U žen, kterým nadměrně padají vlasy, je nedostatek železa způsoben menstruaci. Ke zvýšení vstřebatelnosti železa je doporučeno užívání L-lysinu (1,5–2 g/den). Suplementace železem může být toxická dokonce i při dlouhodobě užívaných nízkých dávkách. Proto se doporučuje monitorovat hladiny železa v séru.
Selen
Selen je nezbytný stopový prvek, který hraje roli v ochraně před oxidačním poškozením a také při morfogenezi vlasových folikulů. Selen je nezbytný stopový prvek potřebný pro syntézu více než 35 proteinů. Glutathionperoxidáza (antioxidační enzym) závisí na selenu jako kofaktoru. Nedostatek selenu se vyskytuje u kojenců s nízkou porodní hmotností a u pacientů vyžadujících celkovou parenterální výživu. Může se také objevit u lidí žijících v lokalitě, kde půda postrádá selen. Byla popsána ztráta pigmentace vlasů u pacientů užívajících parenterální výživu bez suplementace selenem. Vlasy začaly znovu pigmentovat po 6–12 měsících terapie intravenózním selenem. Podobná zjištění, včetně alopecie s pseudoalbinismem, byla nalezena u kojenců dostávajících nutriční podporu. Klinická studie u pacientek s rakovinou vaječníků podstupujících chemoterapii prokázala prokazatelné snížení vypadávání vlasů a gastrointestinálních symptomů u pacientek užívajících suplementaci selenem ve srovnání s kontrolami. Autoři dospěli k závěru, že užívání selenu může být podpůrným prvkem při chemoterapii. Doporučená dietní dávka selenu je 55 μg denně pro jedince ve věku ≥ 14 let. Dostupnost selenu v různých potravinách jako je maso, zelenina a ořechy, je dostatečná pro pokrytí denní potřeby. Požití selenu v množství přesahujícím 400 μg denně může působit toxicky. Příznaky akutní nebo chronické toxicity selenu zahrnují nevolnost, zvracení, lámavost a změnu barvy nehtů, vypadávání vlasů, únavnost, podrážděnost a zápach z úst.
Zinek
Zinek je esenciální stopový prvek, což znamená, že si ho tělo nedokáže samo vytvořit; musí být dodáván prostřednictvím stravy. Hlavními zdroji zinku jsou ryby a maso. Zinek je vyžadován stovkami enzymů a četnými transkripčními faktory, které regulují genovou expresi. Jeho přesný mechanismus účinku na růst vlasů není jasný, ale jedna možnost se soustředí na roli zinku jako základní složky mnoha metaloenzymů důležitých při syntéze proteinů a buněčném dělení. Nedostatek zinku se může objevit u pacientů konzumujících velké množství obilných zrn (které obsahují fytát považovaný za chelatační činidlo zinku), u osob s nedostatečnou konzumací masa nebo parenterální výživou a u kojenců na mléčné výživě. Mezi další příčiny nedostatku zinku patří anorexia nervosa, zánětlivé onemocnění střev a cystická fibróza. Alkoholismus, nádorová onemocnění, popáleniny, infekce a těhotenství – to vše může způsobit zvýšený metabolismus a vylučování zinku. Vypadávání vlasů je dobře známým znakem nedostatku zinku, která se může zvrátit suplementací zinkem. Ale pozor, při nadměrné suplementaci může mít zinek toxický efekt. Akutní nežádoucí účinky zahrnují bolest, zvracení a průjem, zatímco chronické účinky zahrnují interakci se železem a sníženou imunitní funkci.
Mastné kyseliny
Nedostatek polynenasycených esenciálních mastných kyselin, jako kyseliny linolové (omega-6 mastná kyselina) a kyseliny alfa-linolenové (omega-3 mastná kyselina) může být důsledkem nevhodné výživy. Vlasy na jejich nedostatek reagují padáním a zesvětlením, objevuje se i řídnutí obočí. Nenasycené mastné kyseliny působí tak, že modulují působení androgenů inhibicí enzymu 5α-reduktázy. Kyselina arachidonová, omega-6 mastná kyselina, podporuje růst vlasů tím, že zvyšuje novotvoření folikulů.
Aminokyseliny a Bílkoviny
Proteinová podvýživa může vést ke změnám vlasů, které zahrnují řídnutí vlasů a jejich vypadávání. Jedna studie zjistila, že užívání L-lysinu (esenciální aminokyseliny) vede ke zlepšení příjmu železa a zinku. Jedna studie zahrnovala L-cystein, složku keratinu, v kombinaci s léčivými kvasinkami a kyselinou pantothenovou. Jiné studie hodnotily doplňky obsahující mořské proteiny ve spojení s mnoha dalšími živinami. Výsledky těchto studií naznačují bezpečnost a účinnost těchto kombinací v podpoře růstu a snižování vypadávání vlasů u žen s dočasným řídnutím vlasů.
Antioxidanty
Antioxidanty jsou sloučeniny, které jsou schopny neutralizovat reaktivní formy kyslíku (ROS), čímž zabraňují oxidačnímu poškození. Mnoho látek lze klasifikovat jako antioxidanty, včetně zinku, selenu a vitamínů A, C a E, stejně jako polyfenoly. Oxidační stres je spojován s vypadáváním vlasů. V klinické studii bylo prokázáno, že ve vlasech pacientů s androgenní alopecií dochází k nadměrné tvorbě volných radikálů. Zatímco dietní antioxidanty hrají klíčovou roli při posilování našeho endogenního antioxidačního systému, vysoké dávky exogenních antioxidantů (třeba i z doplňků stravy) mohou ve skutečnosti narušit rovnováhu mezi oxidací a antioxidací. Např. polyfenoly mají antioxidační vlastnosti v nízkých koncentracích, ale mohou podporovat tvorbu ROS ve vyšších koncentracích. Sloučeniny v rostlinných potravinách, jako je ovoce, zelenina a obiloviny, mohou být bezpečnější a zdravější ve srovnání s izolovanými vysokými dávkami antioxidantů přítomných v doplňcích stravy.
Rizikové faktory, které mohou způsobit nutriční nedostatky přispívající k vypadávání vlasů
Nedostatek železa může být způsoben ztrátami krve, typicky menstruací, nebo je spojen s chorobami gastrointestinálního traktu a léky snižujícími žaludeční kyselost. Porucha příjmu a absorpce potravy se na jedinci podepisuje deficitem mnoha vitamínů. V těhotenství ženy vyžadují zvýšený příjem železa, kyseliny listové a zinku. Alkoholici vykazují deficit kyseliny listové, zinku a niacinu. U pacientů s nádorovým onemocněním obvykle chybí železo a zinek. Nedostatečná funkce ledvin vede k depleci (nedostatku) selenu a zinku. Některé léky způsobují deficit nutrientů jako např. antiepileptika, která způsobují nedostatek biotinu a zinku, antihypertenziva, ovlivňující hladiny zinku, dlouhodobé užívání antibiotik způsobující depleci biotinu a terapie isoniazidem, způsobující nedostatek niacinu. Nedostatečné slunění může způsobit nízké hladiny vitamínu D. Nadměrné pojídání vaječných bílků může ovlivnit množství vstřebaného biotinu.
Závěr
Mnoho lidí považuje zdravě vypadající vlasy za symbol zdraví a krásy. A jako každá jiná část Vašeho těla, i vlasy potřebují různé živiny, aby rostly a vypadaly co nejlépe. Suplementace vitamíny a mikronutrienty je tedy nezbytná pro zdravé vlasy a prevenci jejich ztráty. Neméně důležitá je diskuse o potenciální toxicitě některých z těchto nutrientů. Nadměrné doplňování některých živin může mít za následek toxický účinek. Za zmínku stojí negativní efekt nadměrného doplňování vitamínu A, vitamínu E a selenu, které může ve skutečnosti vést ke ztrátě vlasů.
