Synonymum: Řeřicha peruánská, Maka

Charakteristika: Maca (Lepidium meyenii) je rostlina z čeledi brukvovitých, pocházející z oblasti And v Peru. Nadzemní část je tvořena růžicí asi 12 až 20 listů, podzemní část rostliny, známá jako bulva (hypokotyl), je zásobním orgánem a je to část, která se používá komerčně. Hypokotyl může mít různé barvy, jako je červená, fialová, krémová, žlutá nebo černá, a je 10 až 14 cm dlouhý a 3 až 5 cm široký. Zdá se, že pro její růst je kritické chladné klima, a tak se maca pěstuje v úzké vysokohorské zóně pohoří And v Peru, zejména poblíž Carhuamayo a Junin. Maca má jednu z nejvyšších mrazuvzdorností ze všech pěstovaných rostlin, což jí umožňuje růst v nadmořských výškách 3 800 až 4 800 m nad mořem. Maca byla domestikována nejméně před 1 300 až 2 000 lety a byla používána jako důležitá potravina původními obyvateli And kvůli její vysoké nutriční hodnotě a také ke zvýšení plodnosti a sexuální výkonnosti. V celé říši Inků byla její spotřeba omezena na privilegované třídy a často se udělovala válečníkům jako jistá forma ocenění. Domorodí lidé používali macu k léčbě mnoha stavů včetně anémie, tuberkulózy, sterility a únavy. Pro své proklamované anabolické a afrodiziakální účinky je maca často označována jako "ženšen z And" nebo "peruánský ženšen." Ale pozor, nepatří do stejné botanické rodiny jako ženšen. Ačkoli se tradičně pěstuje jako zeleninová plodina, její léčebné využití se v poslední době stalo výraznějším. Obvykle se přidává do smoothies, šťáv a koktejlů, mletý kořenový prášek lze také použít jako přísadu do kávy, čokolády nebo olejů. V Peru se celý kořen přidává do polévky a ovesné kaše, peče se a konzumuje se jako zelenina nebo se z něj vyrábí kvašený nápoj zvaný „chicha de maca“. Ačkoli její účinnost není prokázána, někteří sportovci používali macu jako alternativu k anabolickým steroidům. Etnobotanické studie dokládají použití macy při depresi, rakovině a také menstruačních a sexuálních poruchách. Jiné studie popisují její použití pro regulaci hormonální sekrece (vylučování hormonů), imunostimulaci a zlepšení paměti. Mletý hypokotyl se prodává jako nutraceutikum a údajně zvyšuje plodnost (kvalitu spermií) a působí jako afrodiziakum u mužů, žen a hospodářských zvířat.

Používaná část: bulva (hypokotyl) alias kořen

Obsahové látky: glukosinoláty a isothiokyanáty, fenolické sloučeniny, aminokyseliny, minerály, vitamíny, steroly, mastné kyseliny

Doplňky stravy: Maca se prodává v několika různých formách včetně prášku, kapslí a jako tinktura.

Přirozené zdroje: Kořen může být konzumován syrový nebo vařený a sušený a skladovaný roky bez vážného poškození. Mletý kořenový prášek lze použít jako přísadu do kávy, čokolády, olejů nebo ho lze přidat do smoothies, džusů a koktejlů. Kořen má zemitou štiplavou chuť, jeho oříšková vůně se dobře hodí ke skořici. V Jižní Americe se kořeny používají k výrobě kaše (známé jako mazamorra), džemu a pudinku. V Peru se z kořenů vyrábí sladký voňavý nápoj zvaný maca chichi.

Účinek: Maca má afrodiziakální a plodnost zvyšující účinky, chrání buňky před oxidativním stresem, protože je schopna vychytávat volné radikály.

Doporučená denní dávka: Dospělí často užívají dávky 1.5‒3.5 gramu kořen maca denně po dobu 6‒16 týdnů. Většina výrobců doporučuje 450 mg sušeného extraktu maca 3krát denně s jídlem.

Nežádoucí účinky: Nežádoucí účinky kořene maca jsou obecně méně časté a mírné a mohou zahrnovat gastrointestinální symptomy nebo bolesti hlavy. Objevily se subjektivní (na základě osobních pocitů) zprávy o změněných menstruačních cyklech, náladovosti, křečích, gastritidě a nespavosti.

Kontraindikace: Pacienti s onemocněním štítné žlázy by se měli mace vyhýbat, protože nadbytek glukosinolátů v kombinaci s dietou s nízkým obsahem jódu může způsobit strumu.

Interakce: Chybí informace.

Těhotenství: Pro nedostatek informací se užívání nedoporučuje.

Kojení: Pro nedostatek informací se užívání nedoporučuje.

Upozornění: Maca může interferovat s testosteronovými imunotesty (způsob měření testosteronu).

Toxicita: Maca má nízký stupeň akutní orální toxicity u zvířat a nízkou buněčnou toxicitu in vitro. Jeho dlouhodobé používání jako potravinářského produktu naznačuje nízký potenciál toxicity.