Kyselina listová

Synonymum: folát, folacin, vitamín B9, acidum folicum

Charakteristika: Kyselina listová (KL) je ve vodě rozpustný vitamín B, který se přirozeně vyskytuje v některých potravinách, přidává se do jiných a je dostupný jako doplněk stravy. Folát, aktivní forma kyseliny listové, je obecný termín pro velkou rodinu chemicky podobných stopových sloučenin, které spadají do skupiny vitamínu B. Folát funguje jako koenzym nebo kosubstrát při jednouhlíkových transferech při syntéze nukleových kyselin (DNA a RNA) a metabolismu aminokyselin.

Absorpce: Folát nalezený v živočišných zdrojích je přítomen ve „volné formě“ a snadno se vstřebává. Živočišné produkty jsou bohužel chudými zdroji folátu. Folát přítomný v rostlinných potravinách existuje ve formě konjugované, která před absorpcí vyžaduje dekonjugaci enzymy závislými na zinku. Všechny formy se nakonec konvertují na aktivní podobu, např. tetrahydrofolát (THF). Celkový obsah folátů v těle se odhaduje na 15 až 30 mg; asi polovina tohoto množství je uložena v játrech a zbytek v krvi a tělesných tkáních.

Doplňky stravy: KL je dostupná v multivitamínech a prenatálních vitamínech, doplňcích stravy obsahujících další vitamíny B-komplexu a doplňcích obsahujících pouze kyselinu listovou. Běžné dávky se pohybují od 400 do 800 µg KL v doplňcích pro dospělé a 200 až 400 µg v dětských multivitamínech. Přibližně 85 % doplňkové KL, pokud se užívá s jídlem, je biologicky dostupných.

Přirozené zdroje: Folát je přirozeně přítomen v široké škále potravin, včetně zeleniny (zejména tmavě zelené listové zeleniny), ovoce a ovocných šťáv, ořechů, fazolí, hrášku, mořských plodů, vajec, mléčných výrobků, masa, drůbeže a obilí. Špenát, játra, chřest a růžičková kapusta patří mezi potraviny s nejvyšším obsahem folátu. Průměrná biologická dostupnost přírodního folátu je poloviční než u syntetické formy. Malé množství folátu je produkováno bakteriemi ve střevech, ale zdá se, že se nevyužité ztrácí stolicí. Příprava a zpracování potravin může zničit až 100 % přirozeně se vyskytujícího folátu, protože je citlivý na světlo a vzduch, ale zejména na teplo; proto jsou syrové potraviny považovány za nejlepší zdroje.

Účinek: Folát se podílí na řadě důležitých biochemických drah nezbytných pro zdraví, zejména na vývoji a růstu buněk. Je považován za nejdůležitější doplněk, který ženy užívají v týdnech před početím a během prvních 12 týdnů těhotenství. Mezi jeho další použití patří snížení hladiny homocysteinu (často v kombinaci s vitamíny B12 a B6), snížení rizika kardiovaskulárního onemocnění a rizika rakoviny obecně, uplatňuje se v terapii deprese, schizofrenie a vitiliga.

Nedostatek: Izolovaný nedostatek folátu je neobvyklý, protože obvykle koexistuje s jinými deficity živin kvůli špatné stravě a alkoholismu. Megaloblastická anémie, která je charakterizována velkými, abnormálně jadernými erytrocyty, je primárním klinickým příznakem nedostatku folátu nebo vitamínu B12. Mezi její příznaky patří slabost, únava, potíže se soustředěním, podrážděnost, bolesti hlavy, bušení srdce a dušnost. Nedostatek folátu může způsobit také bolestivé vřídky na jazyku a ústní sliznici, změny pigmentace kůže, vlasů nebo nehtů a gastrointestinální příznaky. Ženy s nedostatečným příjmem folátu jsou vystaveny zvýšenému riziku porodu dětí s defekty neurální trubice. Neadekvátní stav folátu u matky je také spojován s nízkou porodní hmotností kojence, předčasným porodem a retardací růstu plodu. Mezi nejohroženější skupiny lidí, kteří by měli tělu dodávat dostatečné množství KL patří alkoholici, ženy plánující těhotenství a těhotné, dále pacienti s onemocněním trávicí soustavy a lidé s MTHFR (methylentetrahydrofolátreduktáza) polymorfismem.

Doporučená denní dávka: dospělý: 400 µg pro muže, 400 µg pro ženu (600 µg v těhotenství, 500 µg při kojení). Asi 85 % folátu je dostupných, pokud se užívá s jídlem, zatímco při užívání nalačno je tělu dostupných asi jen 50 %. Aby bylo možné porovnávat mezi sebou potraviny obsahující různé formy vitamínu B9, byly zavedeny tzv. ekvivalenty folátu (někdy se používá zkratka DFE z anglického výrazu dietary folate equivalent): 1 μg DFE tak odpovídá 1 μg folátu v potravinách nebo 0,5 μg syntetické kyseliny listové, která je přijímána např. ve formě doplňku stravy nalačno.

Nežádoucí účinky: Jsou omezeny na perorální dávky vyšší než 5 mg/den. Reakce zahrnují kopřivku spojenou s alergickou odpovědí, nevolnost, plynatost, hořkou chuť v ústech a podrážděnost.

Interakce: Methotrexát, používaný k léčbě rakoviny a autoimunitních onemocnění, je antagonista folátu. Pacienti užívající methotrexát na rakovinu by se měli poradit se svým onkologem, než začnou KL užívat, protože může interferovat s protirakovinnými účinky methotrexátu. Doplňky stravy s folátem však mohou snížit gastrointestinální vedlejší účinky nízkých dávek methotrexátu užívaného k léčbě revmatoidní artritidy nebo psoriázy. Antiepileptické léky, jako je fenytoin, karbamazepin a valproát, se používají k léčbě epilepsie, psychiatrických onemocnění a dalších zdravotních stavů. Tyto léky mohou snížit hladiny folátu v séru. Kromě toho mohou doplňky obsahující folát snížit sérové hladiny těchto léků, takže pacienti užívající antiepileptika by se měli před užíváním doplňků s folátem poradit se svým lékařem. Sulfasalazin se používá především k léčbě ulcerózní kolitidy. Inhibuje střevní absorpci folátu a může způsobit jeho nedostatek. Antacida a inhibitory protonové pumpy ke snížení žaludeční kyselosti snižují absorpci folátu, proto je užívejte odděleně po 2‒3 hodinách. Perorální antikoncepce snižuje hladiny folátu, zvláště při dlouhodobém užívání vyšších dávek estrogenů. Pankreatin snižuje vstřebávání folátu, proto jej užívejte odděleně po 2‒3 hodinách.

Těhotenství: v obvyklých dávkách bezpečná.

Kojení: v obvyklých dávkách bezpečná.

Toxicita: Někteří odborníci se obávají, že vysoký příjem doplňků stravy s KL může „zamaskovat“ nedostatek vitamínu B12. Příjem KL, který překračuje schopnost těla redukovat ji na THF, vede k nemetabolizované kyselině listové v těle, která je spojena se sníženým počtem a aktivitou přirozených zabíječských buněk, což naznačuje, že by mohla ovlivnit imunitní systém. Někteří vědci navíc předpokládají, že nemetabolizovaná KL může mít souvislost s kognitivní poruchou u seniorů. Objevily se také obavy, že vysoký příjem KL by mohl urychlit progresi preneoplastických lézí, čímž by se u některých jedinců zvýšilo riziko kolorektálního a možná i jiného karcinomu. Navíc příjem 1 000 µg za den nebo více kyseliny listové z doplňků během perikoncepčního období byl spojen s nižším skóre v několika testech kognitivního vývoje u dětí ve věku 4–5 let než u dětí matek, které užívaly dávky nižší nebo doporučené.